Hlavní brána

Obrovská brána, která je hlavním a téměř jediným velkým vstupem do konohy.

Akashi Senju

Fakt, že sa mu ocino nevyhrožoval mu len dodal odvahu aby urobil to čo pôvodne plánoval. Mal to perfektne naplánované. Odprevadí ich, bude pozerať ich cestu a potom ich po pol hodinovom odstupe pôjde následovať. Bolo to celkom riskantné, vzhľadom na to že Akashi bol čerstvý genin, ale akosi mu to nevadilo. Bol za dobrodružstvo, ktoré toto rozhodne bude. Keď mamina začala tému Akashiho zamerania, na tvári sa mu zjavil otrávený výraz, ktorý symbolizoval že tieto debaty už len tak ľahko nevystojí. "Veľmi dobre vieš, že zatiaľ neovládam ani jeden element. Ako to vôbec je, najskôr sa musím naučiť Suiton a Doton a potom sa prepracovať k Mokutonu? Nepoznáte niekoho z klanu kto ho už ovládol? Každopádne aby som neodbočoval. Budem mať dosť problémov s Mokutonom, a pridávať si k tomu ďalšie smery nie je rozumné." Povedal to celkom diplomaticky, no narozdiel od väčšiny podobných diskusií bol kľudný a pokojný. Vedel totíž že rodičia odchádzajú a nechce aby ich posledná spomienka bola hádka.

Akashi Senju

Tajomstvo Mokutonu ho zaujímalo trocha viacej ako výlet do Mizugakure no Sato, preto začal vážne uvažovať o návšteve dannej osoby. Síce ju nepoznal osobne ale vzhľadom na to že pracovala v nemocnici sa s jeho rodičmi poznať bude. Keď už to vyzeralo že sú pri bráne, Akashi sa obzrel na rodičov. "No tak sa držte, hlavne sa vráťte." Pošeptal ešte za pochodu, pričom čakal kde ho zastavia. Aj keď sa s nimi lúčilo ťažko, celkom sa tešil na návštevu do nemocnice.

Akashi Senju

Bola to zvláštna situácia, pretože všetky jeho nekalé zámery narušil ocino, o ktorom si Akashi myslel že nikdy v živote plakať nebude. Trocha mu to zahmlilo myslenie, ale vzhľadom na to že sa rodičia tvárili tak ako sa tvárili si nebol istý či tá misia bude v pohode. Mal takto mnoho myšlienok, ktoré sa mu hlavou predierali ako vlny. Pokojne im mával, až kým ich nestratil z dohľadu. Ale cestu si pre istotu aj tak pozrel, predsa len to bude možno potrebovať. Rád by vedel ako na tom sú a nevedel kto by mu to mohol povedať a ísť sa presvedčiť na vlastnú päsť by bolo asi najlepšie. Potom sa vydal naspäť do Konohy, presnejšie smeroval ku nemocnici.

Aki Uchiha

Stále utíkal směrem k bráně. Cestou samozřejmě opět zdravil několik lidí, i přes to, že byl takový potížista, tak ho spousta lidí znalo a dost lidem přišel i sympatický. Viděli v něm takovýho pěkně akčního a vždy usměvavého shinobiho. V této zlé době to bylo poměrně vzácné. No Aki samozřejmě hned našel osobu, o které mluvil stařík Hokage.
Dobréj, jdu si pro misi s klanem Inuzuka!
Zahlásil nahlas, stál přitom pěkne v pozoru!

Aki Uchiha

Podíval se na toho strážného.
Nemyslel jste spíš: Aki jo! Protože, to je takový vhodnější pro vítání hrdiny!
Zasmál se a známým gestem zvednutého palce na pravé ruce tomu všemu ještě dodal šťávu. Poté se maličko pozastavil nad tím, že tu není jeho bratr.
No tak víte, vždycky je v rodině někdo lepší. Tak on snad ještě dorazí, je takovej..pomalejší. Ale tak, zkuste držet krok s hvězdou!
Opět docela křičel. Před sebou měl mezitím nataženou levou ruku, jako by čekal na nějaké ty instrukce k misi.

Rei Uchiha

Konečně dorazil k bráně, utíkal zkratkami takže tam byl poměrně rychle. Uslyšel Akiho jak o něm mluví, vzal kamínek a hodil ho po něm.
"Hahahaha... ty že jsi prý hvězda, takový pako jako ty? prosimtě v jakým světě?"
Začal se řechtat jako pominutý a ukazoval na něj prstem.

Aki Uchiha

To že ho ten zlej strážce uhodil se Akimu vůbec nelíbilo. Hned se podíval na Reie a pozvednul dvakrát rychle za sebou obočí, poté hodil očima na strážného a s velkým úsměvem dvakrát přikývl. No samozřejmě, že mu brzy něco provedou.
Jednou budeš litovat, že ses dotkl Akiho Uchihy!
Pravil a šel pomalu ven z Konohy.
Další amatér od Senju..
Dodal ještě. Samozřejmě doufal, že to strážný uslyší.

Rei Uchiha

Díval se s úsměvem na toho Senju, vypadalo to jakoby tím úsměvem naznačoval, "tohle jsi opravdu dělat neměl", poté se podíval na Akiho, už klasickým pohledem a řekl.
"Tak raději vyrazíme ne? Máme zde potom ještě nějakou prácičku."
Pousmál se, chtěl nepřímo naznačit že to nenechá jen tak, bylo mu i jedno že to mohl ten ninja k klanu Senju slyšet. Šel hned vedle Akiho s rukama složenýma ze zádu na krku a takovým tím úžasným úsměvem.

Rei + Aki--> Vyrazili jste mimo konohu. To je super. Nyní vám něco řeklo (možná intuice), že byste se měli podívat do obálky, abyste zjistili kam máte jít....

Aki Uchiha

Sice si chtěl připadat důležitě, že má obálku. Ale byl opravdu línej jí rozbalovat a potom číst. Proto ji radši předal svému bratrovi.
Tak řekni, co pěkného tam píšou..
Zasmál se. Stále na něj však koukal.
A nezdržuj mě..
Mrknul provokativně. Každej kdo je znal věděl, že tohle dělali opravdu často.

Rei Uchiha

vzal si dopis od Akiho, rozbalil ho a v klidu si ho přečetl, poté se jen pousmál a podíval se na brášku.
"Umm... nic zvláštního, jen... "
Přečetl mu obsah toho dopisu.
"A copak? ty snad neumíš číst?"

Rei + Aki --> V dopise byl popis cesty, malá mapka, informace, že farma s rudými stěnami a modrou střechou ve které žije Ainon a Kuro budou jejich domovem, pokud se mise moc protáhne a vysvětlení, že je to oblast, kde se vlci vyskytují nejčastěji.

Pokračovat můžete rovnou zde.

Cesta jej netrvala dlho, ale kráčala pomaly. Nikdy nevedela ako sa chovať v prítomnosti svojho nevlastného otca. Povzdychla si pri každej spomienke na ich stretnutie mimo domu, kde sa tvárili, že sa ani nepoznali. Pri tom premýšľaní si ani nevšimla, že už sa tak rýchlo dostala k hlavnej bráne. Teraz už jej len ostalo ho nájsť. Trošku pobehla, aby mu to mohla dať a potom by sa venovala tréningu alebo štúdiu medicínskych vecí a tak.

Fujioka Ruri -> U brány sis mohla povšimnout jednoho strážného, což bylo poněkud zvláštní, protože se zde obvykle vyskytují dva. Strážného si neznala, nebyl to tedy tvůj nevlastní otec. Kde tedy mohl být?

Zastavila sa a prekvapene sa pozerala okolo seba, pretože nikde svojho nevlastného otca nevidela. Všimla si len jedného strážneho, ktorého nepoznala. Povzdychla si trochu a potom šla za tým neznámym strážnym.
Pardon, ale neviete, kde nájdem Fujioku-san? Mal tu dnes strážiť a mám tu preňho balíček. povedala potichu a kývla hlavou na balíček a potom sa pozrela späť na toho strážneho.

Fujioka Ruri -> Strážný na tebe pohlédl a krátce si tě celou prohlídl. Poté z kapsy vytáhl cigaretu, kterou si následně zapálil. Schválně na tebe vydechl kouř a poté promluvil. "A ty si kdo?" Pravil opravdu ošklivým hlasem. A jako na potvoru si odplivl, z toho člověka ti muselo být zle.

Slušný úsmev, ktorý vždy robila, keď sa bavila s niekym starším a cudzím, jej zamrzol na tvári a trošku ustúpila od toho.. shinobiho. Jednou rukou si zakryla ústa a trošku zakašlala, keď jej fúkol dym do tváre a pozrela sa potom naňho už bez úsmevu, keďže jej ten nepríjemný dym ten úsmev rozmrazil.
"Na tom nezáleží. Jeho manželka chcela po mne, aby som mu ten balíček doniesla. Tak môžte mi povedať, kde ho nájdem?" opýtala sa už mierne namrzene, keďže v jeho prítomnosti sa necítila dvakrát dobre a už by aj najradšej odišla.

Zadívala sa zle trošku na toho strážneho a cukalo jej obočie, ale ovládala sa a nič nepovedala a pozrela sa do strany. Odstúpila od neho krok na stranu, aby nemusela cítiť ten dym a pozrela sa do strany.
"Tak fajn, dík." povedala len sucho a dívala sa mlčky do strany. Dúfala, že už príde. Avšak jej bolo divné, že ju spoznal, keďže jej otčín na verejnosti neprejavuje to, že sú príbuzní. No, možno sa prekecol, možno ich spolu videl, ktovie. Nezáleží toľko na tom.